Procházka přes Stožeckou skálu do Černého Kříže

Vycházeli jsme z malé vesničky Stožec, která původně vznikla jako dřevařská osada. Poměrně zajímavou událostí v jejích dějinách byla pytlácká bitva (největší v Evropě). Vše se událo v únoru 1850, kdy bavorští pytláci zaútočili na lesníky, kteří se stačili opevnit v místním hotelu Pstruh. Výsledkem bylo několik mrtvých a mnoho zraněných na obou stranách. Ještě při rekonstrukci objektu ve 30. letech 20. století se našlo velké množství kulek zavrtaných do trámů roubené budovy. Při odchodu jsme překročili koryto Studené Vltavy a putovali neznačenou pěšinou, nejprve luční a pak lesní, k rozcestníku pod Stožeckou kaplí. Odtud rovně do kopce až ke Stožecké kapli a dále pak k vrcholu Stožecké skály.  U kaple jsme si krátce odpočinuli a občerstvili, někdo pil i ze studánky. Vrátili jsme se zase k rozcestníku a po lesní cestě jsme pokračovali mírným klesáním až k přírodní rezervaci Mrtvý luh, který leží při soutoku Teplé a Studené Vltavy. Má rozlohu 394 ha a je součástí I. zóny Národního parku Šumava. Název pochází od množství mrtvých stromů, které zde vytváří něco jako „mrtvý les“ poskládaný z velkého množství „kostlivčích stromů“, které zde vznikly po velkém podzemním požáru rašeliny. V těchto místech jsme opět překročili Studenou Vltavu.Nedaleko od tohoto místa stojí velký dřevěný, černě natřený kříž, podle kterého má nedaleká hájenka i železniční stanice název. A k té jsme také po chvíli dorazili. Vlakem jsme se vrátili do Stožce (cesta trvala jen krátce) a tam už na nás čekal v „Restauraci Pstruh“ celkem chutný oběd. Po doplnění nezbytných kalorií a tekutin, jsme odjížděli autobusem domů. Výletu, na kterém nám počasí opět přálo (nepršelo a vysvitlo i sluníčko), se zúčastnilo 37 příznivců turistiky, včetně 5 dětí.

Délka trasy:  9 km

Účast: 37 turistů